|
176. Bloudila dítka, bloudila sněhem, až z toho umrzla, obrostla ledem, těla jejich, když je našli, pohřbili žehem.

177. A na tělo své mrtvé milence, položil tři smuteční věnce, za každý rok, který s ní strávil, nežli jí otrávil..

178. Song to byl trudný, někdo by dokonce řekl, že smutný, věnovaný všem uvnitř v duši plačícím, navenek slzy ronícím.

179. Pak ve svitu měsíce malovala své plíce, ukryté pod báječnýma kozama, zdobícíma tělo s úžasnýma nohama, mezi nimiž sladké tajemství, spočívá v jejím ženství.

180. Některé useknuté hlavy dovedou mluvit a jediný způsob, jak řeč jejich ztlumit, je odstříhnout jim jazyk ostrými nůžkami a hlavy zůstanou němé a samy..

181. Znal jsem malíře, který maloval řitní otvory a taky jiné prostory, které jsou na lidských tělech, maloval, dokud nezemřel na nádor, který měl ve střevech.

182. Ochočenou cihlu nauč skákat přes švihadlo, až pojedeš na vodu, používej jí jako pádlo, zkrátka z cihly učiň svou milenku, neopusť ji ani na chvilenku!

183. Moucha chtěla být slepicí, posypal sem jí skořicí, aby získala barvu drůbeže a byla z ní večeře, neboť sem z ní udělal drůbeží vývar a přitom si zpíval.

184. "Umírat už umím", utrousil uštěpačně ukrajinský učitel úlisně umírající u úhledně upravené ubikace.

185. Boty, kterým se říká lodičky, navlékla si na nohy, použila je jako cvičky, když v nich běhala při tělocviku, prsa se jí natřásala, zabalená ve cvičebním triku.

186. Sleduj tu kuchařku, jak porcuje tlustou masařkua ty kousky hází do polívky, kterou jedí dvě dívky a vadí jim trošičku, když jazykem zavadí o mouchy nožičku.

187. Se svou dívkou procházek krajinou, myslel však přitom na jinou, kterou kdysi potkal v blázinci, kde pobýval, když si myslel, že je vánoční stromek v prosinci.

188. Na rychle se točícím kolotoči, vypadly všem dětem oči, jejich rodiče je dole chytali, se smíchem je po sobě mrskali, zatímco dítka jen plakaly..

189. Když jsi pak do okolí toho kolotoče vkročil, válely se všude dětské oči a ty oči smrdící, sbíral květinář lžící, pugéty z nich svazoval, každému jeden daroval.

190. Lidé přijížděli svými auty, aby spatřili nahé kosmonauty, stojící ve frontě do nudistického raketoplánu, kam když vstoupíš oblečen, dostaneš ránu!

191. Na počest tvého ramene, vyholím si vlasy z temene, slepím z nich tvou sochu, umístím ji na vhodnou plochu a závidět ti budu jen trochu.

192. A jelikož mám hodně tvarohu, sednu si sním někam do rohu a uplácám z něj tvou další sochu v životní velikosti z níž dokoince budou čouhat kosti!

193. Věhlas jeho milovnických schopností byl tak velký, že ihned po jeho smrti vzniklo hned několik revivalů jeho penisu.

194. Toužil se stát knihomolem. Proto četl kvanta knih, až se náhle proměnil a vzlétl, mávaje křídly, vypadajícími jako potištěné stránky knih - byl z něj knihomol.

195. K tanci a poslechu zahraje teď bez oddechu legendární formace, dívky přitom zvlhnou a bude s nima legrace!

196. Ponorka selhala. Potápěči umdlévají vyčerpáním. Tak já už fakt nevím, jak vyzvednout mýdlo, co mi spadlo na dno napuštěné vany. Ještě zkusím ochočené kapry..

197. Na gilotinu ulehá dívka spanilá, která se vůbec ničím neprovinila, pouze svým katům nechtěla dát, jejich penisy jim sát a proto života musí se teď vzdát.

198. Není větší slast, nežli zradit svoji vlast, řekl si jeden zrádce, ale žil pak už jen krátce, protože i jeho gilotinou popravili, fešný vzhled mu tím upravili.

199. Připadal si jak vosa na bonbóně, když nahý válel se na balkóně a objímal se s chutnou pannou, cukříkem posypanou. Mňam!

200. Pak to ten pán udělal zase, rozesmál se a podrbal se v pase, načež si svlékl kalhoty, popadl smyčec a na svůj ztopořený penis zahrál, jak kdyby četl noty..!
|