|
Bajka
Takové temeno lidské hlavy je velice pozoruhodné místo. A pokud je tato hlava i pokryta hustými vlasy, může to být přímo ráj. Dá se zde zažít nejedno dobrodružství, velká láska, rockový koncert a spousty a spousty dalších věcí. Musíte být ovšem lupa!
A právě o lupách, obývajících jedno obzvlášť útulné, málokdy myté a vůbec naprosto ideální temeno hlavy vám teď budu vyprávět. Temeno hlavy je noblesní, ba prominentní místo a každá lupa si klade za čest, když jej může obývat. V našem příběhu figurují dvě velké lupí tlupy. První z nich sídlila v jižním cípu temene. Členové této tlupy se nazývali Giganti. Byl to výstižný název. Šlo o urostlé, mnohdy až přerostlé lupy, zvláště v případě některých extrémně vyvinutých samic. Životní podmínky Gigantů byly více něž dobré – mastné vlasy nad a v okolí jejich doupěte byly tou nejlepší ochranou proti dešti i zimě. Kvůli příznivému klimatu sem za rekreací jezdili manželské lupí páry ze široka daleka.
O něco výše, na severním okraji temene sídlila druhá lupí komunita – Šedivci. Název se odvozoval podle šedé lysinky na těle. Giganti a Šedivci sami sebe nazývali „civilizovanými“ lupami, dávaje tak najevo svou nadřazenost „barbarským lupám žijícím mimo temeno. Není divu, že tyto ostatní lupí smečky neměly „civilizované“ příliš v lásce – dráždila je jejich nafoukanost a záviděli temenním lupám jejich vyspělou architekturu a další výdobytky lupí civilizace, jako například lupí olympijské hry, zoologické zahrady nebo bordely. Čas od času docházelo k bojovým potyčkám mezi „civilizovanými“ a „barbarskými a tak Giganti a Šedivci museli držet při sobě, aby snáze ubránili svůj životní prostor, své milované temeno.
Až jednou vlasovým porostem procházel lupí tulák Miguel. Požádal Giganty o přespání a po určitém váhání mu bylo vyhověno. Na oplátku pak Miguel vyprávěl historky ze širého světa. A ještě než druhého dne pokračoval ve své pouti, daroval z vděčnosti Gigantům poslední módní hit – několik cigaret.
Nechutnaly jim ,vůbec Gigantům tyhle hořící kouřící trubičky nechutnaly. Ale musíme přeci držet krok se světem, říkali si, a když je můžou kouřit kolegyně šlechtické lupy z Francie a Španělska, jak se dušoval ten tulák, tak my taky! Po čase si tedy Giganti na cigarety zvykli, ba dokonce jim začali chutnat. Když jste se tehdy pozorně zahleděli do vlasů, mohli jste spatřit mnoho rozkošnicky rozvalených a labužnicky pokuřujících lup. K doplňování zásob tabáku sloužily tajné loupeživé výpravy do krabičky cigaret člověka, jehož temeno hlavy Giganti obývali..
Jak už to tak bývá, pýcha je zahleděna jen sama do sebe. Gigantům brzy přestalo stačit, že drží krok se světovou módou. Začali se vytahovat na Šedivce, že teď jsou jen oni těmi úplně nejcivilizovanějšími, zatímco všichni ostatní jsou jen pouhé LUPY!
Samosebou, že se Šedivcům chování jejich sousedů pěkně zajídalo a taky jim trošku záviděli. I domluvili se tedy s náčelníky několika divokých lupích tlup z okolí, že společně napadnou osadu Gigantů, vyženou je a ukořistěné cigarety si rozdělí. To pak bude konec gigantické zpupnosti!
Jedné vlahé srpnové noci se tedy do doupat Gigantů v jižním cípu temene vřítily hordy cizích lup. Nastala lítá bitka. Útočníci byli v přesile, ale ani tak by pravděpodobně neuspěli, kdyby fyzická kondice Gigantů nebyla podlomena příliš náruživou kuřbou cigaret. Nakonec byli přemoženi a rozprášeni po celé hlavě. To byl konec jednoho slavného lupího rodu. Šedivci si mohli gratulovat. Ale ne nadlouho. Divoké lupy, rozpálené bojem, se totiž obrátily i proti těm, kteří si je přizvali na pomoc. Osamocení Šedivci, ani přes své léty prověřené a dokonale sestavené bojové šiky, neměli šanci a čekal je stejný osud jako předtím Giganty. Temeno „civilizovaných“ lup tak přestalo existovat a stalo se rejdištěm nejrůznějších živlů zblízka i zdaleka.
To byla tedy bajka o mnoha lupách a jednom temeni. A jak tomu má u správné bajky být, plyne z ní pro nás poučení. A dokonce ne jedno, ale hned několik. Například, že v jednotě je síla. Nebo že pýcha předchází pád. Kouření škodí zdraví. Vyberte si… |