TYTO STRÁNKY OBSAHUJÍ FLASH

Když opájím se absurdnem

Když opájím se absurdnem,
plujíc přitom v parketách své podlahy,
sklo vůní svou mé lalůčky opíjí,
a záclony, byť světlé,
pouze vánkem se mi jeví,
i tak mne ale orgasmem provázejí.

Pojištěné svetry kolem uší plápolají,
přesto já image odkládám si v bok,
jak už to v družici mé,
chodívá rok co rok.

S bělovlasou vílou.
Múzou mou,
víte, my vyměnili si pachy,
pak chutnali nehty své
a skrz hrtan syrový,
my švitořili tlachy,
ó, jenom ty tlachy.

Po vánocích přehnaně horkých,
já billboard svůj opíjím dryjákem laciným,
a slzami přehnaně hořkými,
dlaně své skropím.

A víc, víc už nic. (Ledaže by pršely samostříly..)

on-line návštěvníků:

celkem návštěvníků: