TYTO STRÁNKY OBSAHUJÍ FLASH

Vdova a veverka

Veverka skočila z větve na větev,
aby lépe viděla černočernou rakev,
kterou pod stromem ukládali do hrobu mělkého,
a vdova po nebožtíkovi vzpomínala, jak ho měl velkého.

Divili by se ostatní truchlící,
přemoženi dusivým smutkem,
jakou je vdova vlastně neřestnicí,
jakým se může pochlubit skutkem.

Neboť to byla ona, tahle nymfomanka,
kdo umiloval svého manžela k smrti,
mám pocit, že jmenovala se Hanka
a zbožňovala, když ji muž svým údem drtil.

Nedlouho po pohřbu vrhla se opět do života milostného,
svět se otřásal počtem jejích románků,
bylo toho v nich mnoho pestrého,
co vracelo se jí ve snech při spánku.

Vše skončilo když jeden z odkopnutých,
neunesl nevěru téhle žínky
sejmul jí v bolestech krutých,
pak aby se uklidnil, zakouřil si ze své dýmky.

Na pohřbu Hanky sešli se mnozí,
octla se tam i nejedna hysterka,
kněz pronesl řeč, jak vidí to bozi
a ve větvích truchlila veverka.

on-line návštěvníků:

celkem návštěvníků: